Sentence alignment for gv-ces-20150512-4368.xml (html) - gv-mlg-20150513-70065.xml (html)

#cesmlg
1Salvadorské město, ve kterém jsou migranti považováni za hrdinySalvador: Iadian-kevitra Hatrany ny hoe Iza ao an-Tanàna no Mpifindra Monina Voalohany
2Pas Sigfreda Cháveze.Pasipaoron'i Sigfredo Chávez.
3Město Intipucá jej oslavuje jako prvního migranta do USA.Mankalaza azy noho izy mpifindra-monina voalohany nankany Etazonia ny Intipucá .
4Autorkou fotografie je Ruxandra Guidi.Sary: Ruxandra Guidi.
5Uveřejněno se svolením PRI.Nahazoan-dalana avy amin'ny PRI
6Článek a rozhlasovou zprávu připravila Ruxandra Guidi pro pořad The World a původně se objevily 4. května 2015 na serveru PRI.org.
7Zde je přetiskujeme na základě dohody o sdílení obsahu. Intipucá je malé město na jihovýchodě El Salvadoru, které leží blízko populární surfařské pláže.Tanàna kely ao ao atsimo-atsinanan'i El Salvador i Intipucà, miorina akaiky ny tora-pasika malaza amin'ireo mpikorisa an-dranomasina (surfers).
8Ale důvod, proč toto město zná mnoho lidí zvenčí, nemá co do činění s turistikou.Saingy tsy misy idiran'ny fizahantany ny zavatra fantatry ny ankamaroan'ny avy any ivelan'ny tanàna momba ity toerana ity.
9Intipucá je známá lidmi, kteří z ní odešli.Malaza amin'ny olona nandao azy i Intipucà.
10Odhadem 5 000 lidí pocházejících z tohoto města nyní žije ve Washingtonu nebo v jeho blízkosti.Eo amin'ny 5.000 eo ankehitriny ireo avy eo Intipucá no monina ao sy manodidina an'i Washington, DC.
11Starosta Enrique Méndez mi vyprávěl svou verzi příběhu, proč lidé začali masivně opouštět toto město směrem do USA.Nilaza tamiko ny fijeriny mikasika ny antony nandaozan'ny vahoaka ny toerana hamonjy an'i Etazonia ny ben'ny tanàna, Enrique Méndez.
12„Bylo to kvůli ozbrojenému konfliktu tady v El Salvadoru,“ řekl. „A první, kdo odešel, byl Sigfredo Chávez. “Izany dia noho ny ady mitam-piadiana teto El Salvador,” hoy izy, “ary i Sigfredo Chávez no voalohany lasa any.”
13Socha Sigfreda Cháveze v Parku migrantů Intipucy.Tsangambaton'i Sigfredo Chávez ao amin'ny kianjan'ny mpifindra monina ao Intipucá.
14Autorkou fotografie je Ruxandra Guidi.Sary: Ruxandra Guidi.
15Uveřejněno se svolením PRI.Nahazoan-dalana avy amin'ny PRI
16Starostův příběh není zcela pravdivý.Tsy dia marina loatra ny fitantaran'ny ben'ny tanàna.
17Migrace začala na konci 60. let, alespoň 15 let předtím, než se El Salvador ponořil do občanské války.Nanomboka tamin'ny faramparan'ny taona 1960 ny fifindra-monina, farafahakeliny 15 taona talohan'ny nidiran'i El Salvador tao anaty ady an-trano.
18A když říká, že Sigfredo Chávez byl prvním migrantem tohoto města, několik lidí v jeho úřadě projevuje svůj nesouhlas.Ary raha nilaza izy fa i Sigfredo Chávez no mpifindra monina voalohany tao an-tanàna, tsy niombo-kevitra taminy ny olona maromaro tao amin'ny biraony.
19Ukazuje se, že příběh prvního migranta města Intipucá je smíchán ze skutečnosti, domněnek a legend.Fantatra fa misy ilany anganongano sy honohono ary misy ilany marina araka ny zava-misy ny tantaran'ity mpifindra monina voalohany niala tao Intipucà ity.
20Jedna osoba, která tvrdí, že zná skutečný příběh, je Oscar Romero, Chávezův synovec.Oscar Romero, zana-drahalahin'i Sigfredo Chávez no olona iray milaza fa mahalala tsara ny tena tantara.
21Brzy ráno ve všední den - než se vydá na cestu do práce - se s Romerem setkávám před sochou vztyčenou na počest jeho strýce na hlavním náměstí v Intipuce.Indray andro vao maraina, alohan'ny andehanany hiasa, mihaona amiko eo anoloan'ny tsangambato natsangana ho fanomezam-boninahitra ny dadatoany ao amin'ny kianja lehiben'i Intipucá i Romero.
22Při pohledu na hliněnou sochu muže s batohem přehozeným přes záda cítí Romero zjevně velkou hrdost.Mitraka mjery ny sarivongana tanimangan'ilay lehilahy miaraka amin'ny kitapo babena eo an-tsorony, feno rehareha tanteraka i Romero.
23„Je to první socha na světě věnovaná emigrantům!“, říká.“Ity no tsangambato voalohany hoan'ireo mpifindra monina eto amin'izao tontolo izao!”, hoy izy.
24„Nikdy jinde lidi nenapadlo vyjádřit uznání svému prvnímu migrantovi.“Tsy misy toeran-kafa nisy olona nanan-kevitra hidera ny mpifindra moniny voalohany.
25Takže můj strýc je nyní mezinárodním symbolem!“Ka ny dadatoako izao no famantarana iraisam-pirenena.
26Chávez je v Intipuce rozhodně něčím na způsob lidového hrdiny.Chávez no azo antoka fa anisan'olona mahery fon'ny vahoaka tao Intipucá.
27„Je v kondici a atletický,“ říká Romero a ukazuje na sochu.“Salama ara-batana sy mpanao fanatanjahantena izy,” hoy i Romero nanondro ny sarivongana.
28„Vidíte, že se jeho charakter otiskuje v obličeji: sebevědomý, motivovaný.“Hitanao ny toetoeny eo amin'ny tarehiny: Matoky, vonona.
29Je otočený na sever, směrem k letišti. “Mitodika any avaratra izy, any amin'ny misy ny seranam-piaramanidina. “
30Chávez pochází z rodiny, která vlastnila místní pozemky a dostala se do nesnází po salvadorské zemědělské reformě.Avy amin'ny fianakaviana tompon-tany i Chávez izay niatrika fotoan-tsarotra taorian'ny fanavaozana ny fizakan-tany tao El Salvador.
31Podle příběhu byla jeho matka ambiciózní ženou a nabádala ho, aby odjel do USA a zlepšil postavení rodiny.Araka ny tantara, nanosika azy hoany Etazonia ny reniny, vehivavy tia mivoatra mba hanatsaràna ny harenan'ny fianakaviana.
32Romero tvrdí, že jeho strýc opustil město v roce 1968 na turistické vízum - první místní migrant nepřekročil hranici mezi Mexikem a USA nelegálně pěšky, jak to po něm udělali mnozí jiní.Nilaza i Romero fa nandao ny tanàna niaraka tamin'ny visa ho an'ny mpizaha-tany ny dadatoany tamin'ny 1968, tsy niampita ny sisintany Etazonia-Meksika tamin'ny fomba tsy ara-dalàna na nandeha an-tongotra tahaka ny maro taoriany ny mpifindra monina voalohany avy ao Intipucá.
33Odjel do Washingtonu a střípky o jeho osudu se po pár měsících donesly zpět.Nankany Washington, DC izy, ary nanomboka re ny tantarany volana vitsivitsy tatỳ aoriana.
34Můžete si tu zajistit slušné živobytí, když umýváte nádobí a uklízíte domy, říkal.Afaka manana fiainana tsara amin'ny fanasana lovia sy fanadiovana trano ianao, hoy izy.
35Plakát v kulturním centru Intipucy oslavující 45. výročí od doby, kdy první migrant opustil město směrem do USA.Afisy ao amin'ny foibe ara-kolontsain'i Intipucá mankalaza ny tsingerintaona faha-45 nandaozan'ny mpifindra monina voalohany ny tanàna hamonjy an'i Etazonia.
36Autorkou fotografie je Ruxandra Guidi.Sary: Ruxandra Guidi.
37Uveřejněno se svolením PRI.Nahazoan-dalana avy amin'ny PRI
38Mnoho místních ho následovalo a během několika let se Washington stal nejpopulárnějším cílem migrantů z Intipucy.Maro ireo mponina tao an-toerana nanomboka nanara-dia azy, ka tao anatin'ny taona vitsivitsy monja, nanjary toerana fitobian'ireo teratany Intipucà i Washington.
39Někteří místní tvrdí, že odsud do USA vyrazí každodenně 300 lidí, což je ovšem zjevně přehnané.Nilaza ny olona sasany tao an-tanàna fa olona teo amin'ny 300 isan'andro teo no namonjy an'i Etazonia, na dia tafahoatra aza izany isa izany.
40Ať jsou čísla jakákoli, peněžní poukázky začaly z Washingtonu proudit zpět do Intipucy.Tsy olana izay isa, nanomboka nitobaka tao Intipucà ny fandefasam-bola avy ao Washington.
41Pomohly zaplatit školu, stadión a kulturní centrum. Mít nějakou vazbu k prvnímu migrantovi se zde proto stalo věcí prestiže.Natao hanamboarana sekoly, kianja sy foibe ara-kolontsaina izany, ka midika fireharehana mivantana eto ny fisian'ny fifandraisana amin'ny mpifindra-monina voalohany.
42„Je to jako vyznamenání.“Tahaka ny mari-pankasitrahana izany.
43Je to, jako kdybyste vyhráli nějakou cenu, když byla vaše rodina první, ze které někdo migroval,“ říká Jaqueline Portillo, ředitelka kulturního centra Intipucy a opatrovnice mnoha artefaktů, dokumentů a fotografií místních rodin.Toy ny milaza hoe: mahazo loka aho satria ny fianakaviako no voalohany nifindra monina, “hoy i Jaqueline Portillo, talen'ny foibe ara-kolontsain'i Intipucá sady mpitahiry ny ankamaroan'ireo asakanto, tahirin-kevitra sy sary an'ireo fianakaviana ao an-toerana.
44Uvnitř její zamčené zásuvky jsou Chávezovy staré pasy, jeho dokumenty týkající se rozvodu a rodinné snímky.Ao anatin'ny vata mihidy ao aminy no misy ny pasipaoron'i Chávez taloha, taratasy momba ny fisaraham-panambadiany sy ny sarim-pianakaviana.
45Není tedy nic nepřirozeného, že Chávezova rodina není jediná, která si nárokuje „migrační prvenství“.Noho izany tsy mahagaga raha tsy ny fianakavian'i Chávez irery ihany no milaza fa voalohan-daharana.
46Alfredito Arias trvá na tom, že jako první migroval on v roce 1967, s rozhovorem ale nesouhlasí.Manizingizina i Alfredito Arias fa izy no voalohany nandao ny tanàna tamin'ny taona 1967, saingy tsy manaiky anaovana antsafa izy.
47Tvrdí, že už svůj příběh neobhajuje před cizinci.Nilaza izy fa manao izay ampahafantatra ny momba azy tamin'ireo vahiny.
48„Chávezova rodina má lepší dokumentaci než Alfredito Arias,“ říká Portillo. „Takže příběh Cháveze jako prvního migranta je prostě lépe podložen. ““Nitahiry antontan-taratasy bebe kokoa noho i Alfredito Arias ny fianakaviana Chàvez,” hoy i Portillo, “ka mana-danja bebe kokoa ho mpifindra-monina voalohany ny tantaran'i Chávez.”
49Centrum Intipucy.Foiben'ny tanànan'i Intipucá.
50Proudí sem sice peněžní poukázky ze zahraničí, ale obyvatelé postupně odcházejí.Nitobaka tao ny fandefasana fanampiana ara-bola, saingy niala tao ny vahoaka.
51Autorkou fotografie je Ruxandra Guidi.Sary: Ruxandra Guidi.
52Uveřejněno se svolením PRI.Nahazoan-dalana avy amin'ny PRI
53Ity lahatsoratra sy tatitra amin'ny onjam-peo avy amin'i Ruxandra Guidi ho an'ny The World ity dia nivoaka voalohany tao amin'ny PRI.org tamin'ny 4 May 2015 ary navoaka teto indray noho ny fifanekena fifampizarana votoaty.
54Chávez zemřel v roce 2006, takže svůj příběh již vyprávět nemůže.Namoy ny ainy tamin'ny taona 2006 i Chávez, ka tsy afaka nilaza ny tantarany manokana.
55Ale jeho vdova Elba Salinas stále žije v USA.Saingy mbola velona ao Etazonia ny vadiny mananon-tena, Elba Salinas.
56Její synovec Hugo Salinas tvrdí, že ona by měla být považována za první migrantku. Kdyby nebylo jí, neodjel by prý Chávez do USA.Nilaza ny zana-drahalahiny, Hugo Salinas fa izy no tokony heverina fa mpifindra-monina voalohany - tsy namonjy an'i Etazonia i Chávez raha tsy noho ny vadiny.
57„Odjel s Elbou!“ zdůrazňuje Salinas.“Nandao niaraka tamin'i Elba izy!” hoy i Salinas mamerimberina.
58„Elba mi to řekla!““Nilaza izany tamiko ihany koa i Elba!”
59Salinas mapuje podrobnosti příběhu své tety i mnoha dalších migrantů z Intipucy.Manangona ny antsipirahan'ny tantaran'ny nenitoany sy ireo mpifindra-monina hafa marobe i Salinas.
60On a Jaqueline Portillo plánují v Intipuce velkou akci při příležitosti 50. výročí místní migrace, které se bude slavit v roce 2018.Mikasa hanao hetsika lehibe hoan'ny faha-50 taonan'ny fifindra-monina ao Intipucà, izay hoavy amin'ny taona 2018 izy sy Jaqueline Portillo.
61„Chci vytvořit pozitivní obraz svého města, protože nikdo nesbírá tyto osobní příběhy,“ říká Salinas.“Te-hanangana endrika tsara hoan'ny tanànako aho, satria tsy nisy olona nanangona ireo tantara manokana,” hoy i Salinas.
62„Příběhy jako ten Martina Laza, který vám půjčil do letadla oblek, protože tehdy jste se na to museli hezky obléct.“Tantara tahaka ny an'Atoa Martin Lazo, izay te-hampindrana fitafiana ho anao ho entina mandeha fiaramanidina satria tsy maintsy miakanjo tsara ianao tamin'izany fotoana izany.
63Nebo příběh ‚Teď cestujte, plaťte později‘ - půjčky, díky které jste si mohli dovolit zaplatit víza do USA. “Na koa ny tantaran'ny ‘Travel Today, Pay Later (Mandeha Anio, Aloavy Amin'ny Manaraka),' izay manome famindramam-bola ho anao ahafahanao mandoa visa Amerikana. “
64Salinas se obává, že tyto příběhy o imigraci a Intipuce upadnou během několika následujících generací v zapomnění.Manahy i Salinas fa mety ho adinon'ny taranaka any aoriana ireo tantaran'ny fifindramonina sy i Intipucà.
65Dnes se odhaduje, že asi polovina obyvatel města žije v USA.Ankehitriny, tombanana eo amin'ny antsasaky ny mponina tao an-tanàna no monina ao Etazonia.
66Ulice jsou z velké části prázdné.Mila ho foana ny eny an-dalambe.
67Dokonce i dům Sigreda Cháveze je opuštěný - další pomník, kterým město oslavuje svůj vlastní exodus.Na ny tranon'i Sigredo Chavez aza tsy misy olona intsony, tsangambato iray hafa ao amin'ny tanàna izay mankalaza ny fifindramoniny manokana.
68Tento příběh byl vytvořen ve spolupráci s organizací Round Earth Media.Novokarina niaraka tamin'i Round Earth Media ny lahatsoratr'i Ruxandra