Sentence alignment for gv-ces-20150322-3790.xml (html) - gv-eng-20150313-513435.xml (html)

#ceseng
1Rozsáhlá těžba ničí čtyři nádherné filipínské ostrovyLook What Large-Scale Mining Did to These Four Beautiful Philippine Islands
2Těžbou znečištěná řeka na ostrově Rapu-Rapu.Polluted river in Rapu-Rapu Island caused by mining.
3Foto Kalikasan People's Network for the Environment, uveřejněno se svolenímPhoto from Kalikasan People's Network for the Environment, used with permission
4Filipíny se rozkládají na více než 7 000 ostrovech.The Philippines has more than 7,000 islands.
5Některé z nich - Boracay, Cebu, Bohol či Palawan - jsou známé jako významné turistické destinace.Maybe you are familiar with some of them, such as Boracay, Cebu, Bohol, and Palawan, which are all famous tourism destinations.
6Méně často už se zmiňují další z nich - Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani a Homonhon, čtyři malé ostrovy, které jsou v posledních letech devastovány těžbou nerostných surovin.But you probably have not heard of Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani, Homonhon - four small islands that have been ravaged by mining in recent years.
7Filipínské ostrovy jsou na nerostné suroviny velmi bohaté a místní vláda, ve snaze oživit ekonomiku země, jejich těžbu aktivně podporuje.The Philippines is a mineral-rich country, and the government has actively promoted mining to boost the local economy.
8V průběhu roku 2014 udělila 999 povolení k těžbě na různých místech země.As of 2014, the government has granted 999 mining permits across the country.
9Ochránci životního prostředí se obávají ničivého dopadu na ekosystém, někteří aktivisté poukazují na dominanci zahraničních těžařských společností i na přítomnost korupce.But environmentalists are worried about the destructive impact of large-scale mining on the ecosystem, while some activists are critical of the foreign domination and corruption in the mining sector.
10Příběhy ostrůvků Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani a Homonhon odkrývají také některé sociální problémy, které mají s těžebním průmyslem úzkou souvislost.The stories of Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani, and Homonhon highlight some of the social issues linked to the mining industry.
11Když byly před deseti lety na ostrově Rapu-Rapu zahájeny těžební práce, vláda i těžařské společnosti je dávaly za vzor jako příklad „zodpovědné těžby“.When mining operations started in Rapu-Rapu Island ten years ago, it was hailed by the government and the mining industry as an example of “responsible mining”.
12O rok později však došlo v důlní oblasti k havárii.
13Únik kyanidu způsobil masivní úhyn ryb, a tím i velkou újmu místním obyvatelům, pro něž je rybolov často jedinou formou obživy.But after one year, cyanide poisoning around the mining site caused a massive fish kill that destroyed the livelihood of fisherfolk.
14Rapu-Rapu je malý ostrov v regionu Bicol ve východní části Filipín.Rapu-Rapu is a small island municipality in Bicol region, located in the eastern part of the Philippines.
15V rozhovoru pro nezávislý informační server Bulatlat popisuje Antonio Casitas, mluvčí místních zemědělců a environmentální aktivista, jaký dopad měla aktivita australské těžařské firmy Lafayette na zdejší životní prostředí:Antonio Casitas, a senior peasant leader and environmental activist, was interviewed by alternative news website Bulatlat about the impact of the operations conducted by Australian mining firm Lafayette on the island:
16Rapu-Rapu býval nádherný ostrov.Rapu-Rapu Island was once so beautiful.
17Měli jsme pocit, že žijeme v ráji.It was like paradise.
18Vše potřebné k životu poskytovala okolní příroda, a bylo proto přirozené o ni pečovat a chránit ji.Our lives there were simple - we lived off nature, and we took care not to damage it because we knew it was the source of our livelihood and means of survival.
19Když přišly těžařské společnosti, všechno se změnilo.When the mining companies came, everything changed.
20Dnes je 97 procent ostrova více méně pod jejich kontrolou. Úplně naši krajinu zdevastovaly a z ráje udělaly pustinu.Now, 97 percent of Rapu-Rapu Island is virtually under the control of these environmental destroyers, and what was once paradise is a wasteland.
21Ostrovní provincie Marinduque, situovaná v centrální části filipínského souostroví, se dodnes potýká s následky úniku toxického kalu v roce 1996, způsobeného protržením hráze odkaliště v měděném dolu společnosti Marcopper (viz video výše).The island province of Marinduque, located in the central part of the Philippine archipelago, continues to suffer from a toxic mine spill in 1996, caused by the collapse of a tailings dam operated by Marcopper mining.
22Tato tragická událost se zapsala do historie Filipín jako vůbec největší přírodní katastrofa.(See video above) The Marcopper tragedy was at that time the country's worst mining disaster.
23Jak uvedl jeden z obyvatel regionu a filmař Joseph Israel Laban, společnost Marcopper nebyla dodnes schopna zasaženou oblast ani jeho obyvatele rehabilitovat:Joseph Israel Laban, a filmmaker and native of the island, wrote on Facebook that the mining company has failed to rehabilitate the communities affected by the disaster:
24Je to již osmnáct let od tragédie, v čele státu se vystřídali čtyři prezidenti a řeka Boac stále není vyčištěná.After 18 years and four Presidents, the river is yet to be cleaned and rehabilitated by Canadian mining firm Placer Dome/Barrick Gold.
25Za celou záležitost zodpovídá kanadská těžařská společnost Placer Dome/Barrick Gold.For me, this is personal.
26Pro mě je to hodně osobní téma, protože jsem vyrůstal jen deset minut od řeky, a pokaždé, když přijedu na Marinduque, tuto řeku míjím a říkám si, že na Filipínách prostě spravedlnost neexistuje.I grew up about 10 minutes away from the Boac River. Every time I pass by that waterway when I visit Marinduque, I am reminded that there really is no justice in the Philippines.
27Obzvláště ne pro místní chudé lidi.Not for the poor people.
28My ale nezapomínáme.But for us Marinduqueños, we will never forget.
29Povrchový důl na ostrově Manicani.Open pit mining in Manicani Island.
30Foto Kalikasan People's Network for the Environment, uveřejněno se svolenímPhoto by Kalikasan People's Network for the Environment, used with permission
31Za největší katastrofu v oblasti Východních Visajských ostrovů je považován ničivý úder tajfunu Haiyan (místním jménem Yolanda) v roce 2013.The biggest disaster in Eastern Visayas was the destructive impact of typhoon Haiyan (local name Yolanda) in 2013.
32Tento region má však za sebou i další environmentální pohromy způsobené těžebními aktivitami.But there were also other environment disasters in the region caused by mining activities.
33Obyvatelé malého ostrova Manicani se bouří proti návratu těžařské společnosti, jejíž činnost již několikrát poškodila zdejší přírodní zdroje.In the small island of Manicani, the people have been opposing the return of a mining company whose operations have severely damaged the natural resources of the island.
34V čele opozice stojí boronganská katolická diecéze, která ve svém oficiálním prohlášení mimo jiné říká: „Nebudeme předstírat, že jsme slepí a že nevidíme, co těžba způsobuje. Jejími následky jsou zasaženy životy nevinných lidí. “Leading the opposition is the Diocese of Borongan of the Catholic Church, which released a statement asserting that “it cannot remain deaf and blind to the excesses of mining while our people suffer the consequences of actions not of their own making.”
35Povrchový důl na ostrově Homonhon.Open pit mining in Homonhon.
36Foto Kalikasan People's Network for the Environment, uveřejněno se svolenímPhoto by Kalikasan People's Network for the Environment, used with permission
37Další z oblastí Východních Visajských ostrovů, jež se potýkají s nekalými praktikami těžebního průmyslu, je ostrov Homonhon.Another island in Eastern Visayas that struggles to recover from the dirty legacy of mining is Homonhon.
38Těžit se zde začalo v roce 1983. Škody na životním prostředí vyprovokovaly místní obyvatele k aktivnímu boji proti rozmáhající se těžbě.Mining operations in the island started in 1983 and have left a trail of environment damage that stirred the residents to fiercely oppose the expansion of mining in the island.
39Ostrov navštívil i tým nezávislého informačního serveru Bulatlat: Ostrov nás uvítal překrásnými plážemi.The Bulatlat news team witnessed this scenery on the island:
40Idylický obrázek se bohužel radikálně měnil během cesty do hor, míjeli jsme typické pozůstatky požárů, vyschlá koryta řek. Téměř u každého povrchového dolu byla nezpevněná půda jen pár metrů od okraje důlní jámy.The team was greeted by glorious beaches, but as the journalists went near the mountains, they saw telltale signs of fires, streams without water, the loose soil only a few meters away from the nearly 10 deep pits in every mining site.
41Jeden ze členů místní správy se Bulatlatu svěřil, že se zdejší obyvatelé „rozhodli pokračovat v odporu a jsou připraveni se v nejhorším případě pustit i do stavby bariér, jen aby těžaře zastavili“.A local leader told Bulatlat that the residents “will continue our resistance and if we need to establish barricades in order to halt their operations, we will do it.”
42Znečištění prostředí a ztráta klíčových přírodních zdrojů na ostrovech Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani a Homonhon by měly přimět i samosprávy dalších malých ostrovních ekosystémů k důkladnému zvážení, zda vpustit rozpínavé zájmy těžařů do svých domovů.The environmental pollution and loss of livelihoods in Marinduque, Rapu-Rapu, Manicani, and Homonhon should make local leaders in other small island ecosystems think twice before they welcome the entry of large-scale mining into their homes.