Sentence alignment for gv-ces-20141030-1316.xml (html) - gv-eng-20141006-492573.xml (html)

#ceseng
1Latinská Amerika: Diskriminujeme se navzájemIn Latin America, Discrimination Pits Neighbour Against Neighbour
2Pohled na Bogotu od Ciudad Bolívar, jedné z nejchudších částí města.Bogota as seen from Ciudad Bolívar, one of the city's poorest neighbourhoods.
3Fotografie pochází ze serveru Flickr, jejím autorem je Wolfgang Sterneck.Photo by Wolfgang Sterneck on Flickr. Used under Creative Commons license.
4Uveřejněno v rámci licence Creative Commons.Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-NC-SA 2.0).
5Tento text byl původně publikován na osobním blogu autora nazvaném Globalizado.This post was originally published on the author's personal blog, Globalizado.
6V nedávno uveřejněném článku popisuje překvapený bogotský korespondent BBC své zkušenosti s kolumbijským systémem socioekonomických vrstev.For BBC Mundo's newly settled correspondent in Bogota, Colombia, the rigid socioeconomic classification the government applies to housing in the city has come as an unwelcome surprise.
7Tento koncept slouží vládě ke klasifikaci obyvatel z hlediska využívání veřejných služeb, zároveň však představuje způsob, kterým se na sebe Kolumbijci navzájem dívají nebo kterým se - buďme upřímní - navzájem diskriminují.In a recent article, Arturo Wallace detailed how homes and apartments that use basic utilities such as electricity, gas, and water are subject to a municipal ranking system that is perversely exploited by the local population to discriminate amongst themselves.
8V rámci těchto socioekonomických vrstev se rozlišují stupně od 1 do 6, číslem 1 se označuje nejnižší životní úroveň a číslem 6 ta nejvyšší.Housing is ranked between 1 and 6 -with 1 indicating the lowest socioeconomic conditions, and 6, the highest.
9S vynalézavostí sobě vlastní využívají Kolumbijci i označení jako „vrstva 0“ nebo „vrstva 10“ k popisu extrémních částí společnosti - kolumbijská společnost je přitom považována za jednu z nejvíce nerovných v regionu i na světě.But with typical Colombian inventiveness, locals further extend the classification to refer to social strata 0 and 10, reflecting the extremes of a society considered one of the most unequal in Latin America and indeed the world.
10„Rozdělování lidí podle této klasifikace má v kolumbijské společnosti velkou moc, a to až do té míry, že při navazování vztahů se příslušnost k socioekonomické vrstvě uvádí v osobních inzerátech společně s informacemi o pohlaví, postavě nebo věku,“ poznamenává socioložka Consuelo Uribe pro článek BBC a dodává, že „jedním z faktických následků tohoto systému je větší společenská segregace v místních městech, která způsobila, že je stále méně pravděpodobné, že by se lidé z různých společenských vrstev setkali na jednom místě“.According to sociologist Consuelo Uribe, who was consulted for the BBC article, “The housing classification system has a powerful effect on the way Colombians self identify, so much so that when people seek out relationships, their social stratum is indicated (in personal ads) alongside gender, physique and age.” Moreover, as she points out, “one of the material consequences of the classification system is that it has contributed to greater socio-spatial segregation, making it increasingly difficult for members of different social classes to inhabit the same physical space.”
11Ve všech zemích existují společenské rozdíly, ale v Kolumbii vám vyznačí sociální vrstvu i na účtu.In every country there are social differences, but in Colombia your status is even specified on your bill.
12Jistou dobu se již o tomto systému vrstev, jehož historie sahá do 90. let, diskutuje i mezi kolumbijskými intelektuály.The debate over social stratification, which dates back to the 1990s, has been ingrained in the Colombian intellectual elite for some time.
13Například v roce 2013 se Oskar Nupia ve svém článku pro investigativní zpravodajský server La Silla Vacía (Prázdná židle) vyslovil pro zrušení této klasifikace, ačkoli uznal, že nahrazení jiným systémem by bylo nákladné.For example; in 2013, Oskar Nupia, blogging for the investigative online journal La Silla Vacía (The Empty Chair), advocated eliminating the rigid system, although he recognized that substituting it for another already existent would be costly.
14Kromě toho psal také o způsobu, kterým se systém využívá, a označil ho za nepatřičný:Nupia also commented on the way in which the ranking is used, which he qualified as abusive:
15Socioekonomické vrstvy vytváří větší společenskou segregaci.Socioeconomic ranking creates greater social segregation.
16Existují o tom důkazy v případě některých měst (viz zde).There is evidence of this in some cities (see here).
17Je nepochopitelné, že mnoho politiků na místní i národní úrovni uvádí jako svůj program odstranění společenské segregace, ale intenzivně přitom využívá tento systém klasifikace k zaměření dotací a vytvoření politické polarizace.What is incomprehensible is that many local and national political authorities wave the anti-segregation banner all the while actively exploiting socioeconomic ranking to focus on subsidies and foster political polarization.
18Neměl by ale vzniknout dojem, že kolumbijská společnost je se svými diskriminačními tendencemi v Latinské Americe něčím ojedinělým.But Colombia is not the only country in Latin America where discrimination is a common practice.
19V Mexiku ukázal průzkum organizace Consejo Nacional para Prevenir la Discriminación (Conapred, Národní rada pro prevenci diskriminace), že „nejběžnějšími důvody diskriminace jsou chudoba, barva pleti, sexuální orientace, vzdělání a ekonomická situace“.In Mexico, a survey by the National Council for the Prevention of Discrimination (Conapred) points out that “the most common reasons for discrimination are poverty, skin colour, sexual orientation, education and financial situation.”
20V této souvislosti se na stránkách Animal Político objevil následující komentář:In that regard, the website Animal Político commented on the ubiquitous trend:
21V zemi s mnoha promíšenými etniky je taková úroveň rasismu mezi příslušníky stejného národa ohromující.In a country with multiple ethnic groups and intermarriage, the degree of racism exhibited by members of the same society is striking.
22Vrstvami společnosti, které v Mexiku nejčastěji trpí touto diskriminací, jsou původní obyvatelé, homosexuálové a lidé s nějakým fyzickým nebo duševním postižením.The populations most likely to suffer discrimination in Mexico are indigenous peoples, homosexuals, and individuals with some type of physical or intellectual disability.
23Co je potřeba dělat, aby byl překonán tento symptom přítomný ve společnosti ještě v 21. století?What do we need to do to overcome this symptom so prevalent even in our 21st-century society?
24Tato potřeba diskriminovat ostatní a dávat najevo, že diskriminující osoba je lepší než oni (nebo se tak alespoň cítí), se v Mexiku popisuje například slovem „mirrey“ (doslova „můj králi“). Toto pojmenování označuje ty, kteří mají okázalý životní styl přesahující skutečné finanční možnosti.This urge to discriminate against the other and, at the same time, convey that the discriminator is or perceives themselves to be better is obvious in Mexican society with terms such as “mirrey” (literally, my lord), which is used to designate those who have an ostentatious lifestyle that belies their true economic means.
25Pro lidi s omezenými prostředky se používá slovo „nacos“ (burani), pro velmi bohaté „riquillos“ nebo „fresas“.There are also “nacos” (hicks), which is applied to people of meagre means, and the “riquillos” or “fresas,” which describe people with money and a snobbish attitude.
26V Peru, multikulturní a multietnické zemi, která má ovšem dlouhou historii rasismu a diskriminace, je situace podobná, jen s přitěžující okolností, že občas je toto chování přijímáno a dokonce dále rozšiřováno sdělovacími prostředky.In Peru, another multicultural and multi-ethnic country with a long history of racism and discrimination, the situation is similar; but it carries the added sting of being accepted and propagated by the mainstream media.
27Nedávno věnovaly satirické stránky El Panfleto jeden svůj článek zvyku médií nazývat lidi, kteří žijí v bohatých čtvrtích, „vecinos“ (sousedé) a lidi z méně zámožných čtvrtí „pobladores“ (obyvatelé - toto slovo má mírně negativní konotace).Recently, the satirical website El Panfleto (The Pamphlet), dedicated one of its posts to the media's habit of calling members of a wealthy urban area “neighbours”, while terming those who live in less favourable sectors “pobladores,” which translates as “resident,” but carries a slightly negative connotation.
28Článek shromáždil deset „tipů“, aby začínající novináři věděli, jak si počínat v jednotlivých případech. Zde jsou některé z nich:The post lists ten tips for newly minted journalists to help them with the appropriate terminology, including the following:
291. Pokud je z oblasti Huancavelica a demonstruje (a není důlním inženýrem): POBLADOR. 2. Pokud je z La Moliny a demonstruje ve prospěch nějakého univerzitního studenta (a není místním zaměstnancem): VECINO.1. If the person is from Huancavelica and complains (and they do not work as a mining engineer): POBLADOR [resident] 2. If the person is from La Molina and complains on behalf of a university student (and they are not a domestic worker): VECINA [neighbour].
3010. A nakonec zlaté pravidlo. Nikdy, ALE OPRAVDU NIKDY, neoznačuj slovem „vecino“ někoho, kdo protestuje proti těžbě… zvlášť když pochází z horských oblastí: POBLADOR.10. And last but not least, the golden rule: Never, NEVER call someone who criticizes mining a ‘neighbour'… especially if they are from the mountains: POBLADORA.
31Je třeba dodat, že Huancavelica je jednou z nejbohatších hornických oblastí země, ale také jedním z nejchudších regionů s nejhorší infrastrukturou.It is important to point out that Huancavelica is one of the richest mining areas in Peru, but also one of the poorest regions with the most primitive infrastructure.
32V případě La Moliny jde o distrikt provincie Lima, kde většina obyvatel patří do střední nebo vyšší třídy.La Molina, on the other hand, is a neighbourhood in Lima where the majority of families are from the middle or upper classes.
33Na druhou stranu Argentina, jedna z etnicky nejvíce homogenních oblastí, má také nadále problémy s diskriminací.And then there is the case of Argentina, a more ethnically homogenous country, but one that also offers evidence of discrimination.
34Micaela Urdinez, která vede blog El vaso medio lleno (Z poloviny plná sklenice) pro noviny La Nación de Buenos Aires, popsala v říjnu 2013 záměr kampaně, kterou pořádá nadace Encontrarse en la diversidad (Najít se v různorodosti):In October 2013, Micaela Urdinez, who publishes the blog “El vaso medio lleno” (the glass half full) in the newspaper La Nación de Buenos Aires, wrote about the campaign of a foundation whose slogan was “Finding each other in diversity”:
35Kolikrát jsme slyšeli slova jako „černej“, „buzna“, „buchta“, „cuchta“, „přistěhovalec“, „retard“ bez toho, abychom se zamysleli nad následky?How many times have we heard words like “black, “fag, “chick,” “skank,” “immigrant,” “retard,” without giving them a second thought?
36Proto zdůrazňuji poselství této kampaně, které říká: „Způsob, jak se nezmýlit, je zeptat se každého, jak chce, abychom mu říkali. “That is why I am underscoring the message of the campaign, which tells us “the best way to avoid making a mistake is to ask each person what they wish to be called.”
37V jiném článku zdůraznila Micaela roli předsudků a uvedla několik informací o diskriminaci v Argentině:In another post, Urdinez emphasized the insidious nature of prejudice and provides some data on discrimination in Argentina:
38Podle národní mapy diskriminace, kterou vydala organizace Inadi [Národní institut proti diskriminaci, xenofobii a rasismus] na konci roku 2013, se hlavní motivy diskriminace, kterou v naší zemí trpíme, týkají socioekonomické úrovně, faktu, že je někdo migrantem, barvy kůže a fyzického vzhledu.According to the National Map of Discrimination as published by Inadi [National Institute Against Discrimination, Xenophobia and Racism] at the end of 2013, the main reasons for discrimination encountered in our country have to do with socioeconomic status, being a migrant worker, skin colour and physical appearance.
39Tato studie také ukazuje, že k diskriminačnímu chování dochází převážně nikoli v mezních situacích, ale v běžném prostředí vzdělávacích institucí, na pracovišti a ve veřejném životě.The study also notes that most of the discriminatory conduct does not occur in situations of crisis, but in everyday interaction in education, the workplace and public life.
40Pokud bychom se věnovali ostatním zemím regionu, určitě bychom našli další způsoby, jakými se navzájem diskriminujeme.Surely if we investigate the other countries of the region we would find additional ways in which we discriminate against one another.
41Catalina Restrepo, sociální pracovnice a autorka Global Voices, se pokouší vysvětlit toto chování z hlediska Kolumbie:Catalina Restrepo, a social worker and Global Voices author, tries to explain this attitude from the Colombian perspective:
42[Toto] má své kořeny ve specifickém kontextu, hlavně kulturním, ve kterém člověk po dlouhá léta slýchá lidi starší generace, jak říkají: „Můj synu, vydělávej peníze.[This] is rooted in specific contexts, particularly cultural, where for years one has heard the older generation say: “My child, make money.
43A jestli nevyděláváš, sežeň je nějak. “And if you can't, get it somehow.”
44Pro získání moci jsou peníze v Kolumbii důležitější než úspěch a je potřeba být Kolumbijcem, abyste pochopili, co v naší kultuře znamená mít moc.In Colombia money signifies not just success but power; and you have to be Colombian to understand what having power means in our culture.
45Kromě všeho utrpení, které způsobily vnitřní ozbrojený konflikt a obchod s drogami, zakořenily také myšlenku snadno vydělaných peněz a motto „čím více mám, tím jsem důležitější“.With all the damage the internal armed conflict and drug trafficking have wrought, they have also given rise to the notion of easy money and that “the more I have, the more important I am.”
46S penězi přichází větší moc, „ať jsem z významné rodiny nebo ne“.I can exercise more control if my family “has a recognized name.”
47Ne nadarmo jsou v mnoha našich městech k vidění oblasti (a to říkám bez jakýchkoli předsudků), které připomínají spíše tu nejchudší pouštní část Afriky, a na jiných místech jako by se člověk ocitl v nejhonosnějších částech Evropy.Not surprisingly, in many of our cities it is easy to observe scenes (and I say this with no bias whatsoever) on a par with the poorest African desert while, in another part of town, scenes of European-style opulence.
48A ne nadarmo je zde velký počet dospívajících, kteří se chtějí stát „tím klukem s nejpřepychovější motorkou z celého bloku“ nebo „tou dívkou, o které všichni říkají, že má nejhezčí tělo“.And it is no coincidence that there are large numbers of teenagers wanting to be the guy with the most expensive motorbike on the block or the girl with the best body.
49Catalina Restrepo, Indira Cornelio a Cecilia Cárdenas se podílely na přípravě tohoto článku.Catalina Restrepo, Indira Cornelio and Cecilia Cárdenas collaborated on this post.